Evropská komise chce urychlit přechod na čisté zdroje

Zimní energetický balík Evropské komise (EK) představil řadu návrhů zabývajících se reformou trhu s elektřinou, energetickou účinností či podporou obnovitelných zdrojů. Podle komise jsou třemi hlavními cíli balíčku zvýšení energetické účinnosti, globální prvenství v obnovitelných energiích a férové podmínky pro spotřebitele. Balíček udává směr, jakým se má EU v oblasti energetiky vyvíjet do roku 2030.

Dokument s názvem Čistá energie pro všechny Evropany má zhruba tisíc stránek. Ještě ho čekají diskuze a projednávání v Evropské radě i Evropském parlamentu. Reforma tak navazuje na tu poslední, která se odehrála před sedmi lety v podobě třetího energetického balíčku. Tehdy bylo cílem dokončit pravidla pro vnitřní trh s elektrickou energií, v praxi přitom šlo zejména o oddělení výrobců elektrické energie od provozovatelů přenosových a distribučních soustav, posílení nezávislosti dohlížejících úřadů či navázání spolupráce mezi národními regulátory.

Ani navzdory očekávání ale nevznikl celoevropský trh s elektřinou, některé členské země stále udržují a stavějí bariéry konkurenci. Tak nadále přetrvává kritizovaná společná obchodní zóna Německa a Rakouska, obchodování s elektrickou energií tak zůstává převážně v národním rámci.

Nový balíček má vytvořit vhodné podmínky pro investory, dát větší možnosti spotřebitelům a zlepšit fungování trhů s energiemi. Lze tak konstatovat, že cíle zůstávají v podstatě shodné jako již v minulosti. Vedle úplného zrušení či zásadní integrace více než padesáti stávajících legislativních norem se očekává, že každý členský stát od ledna 2019 zpracuje a předloží integrovaný vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu.

Z celého balíčku bude mít podle podrobné analýzy zveřejněné na webu Euroskop.cz patrně nejširší vliv na spotřebitele a firmy legislativní rámec pro energetickou účinnost, do kterého patří návrh revize směrnice o energetické účinnosti, nová pravidla týkající se energetické náročnosti budov a nové směřování ekodesignu.

Hlavním cílem směrnice je tedy zavázat členské státy k úspoře 30 procent spotřeby primární energie v roce 2030. Taková úspora by znamenala snížení konečné spotřeby energie o 17 procent oproti roku 2005. K dosažení tohoto cíle návrh prodlužuje povinnost členských států zajistit úspory energie o 1,5 procenta ročně, zakotvenou v článku sedm směrnice. Návrh zároveň obsahuje nový a jednodušší systém výpočtu energetických úspor, který například plně zahrnuje energetické úspory budov. Celkově tak státy budou mít manévrovací pole pro dosažení zmíněného 30procentního cíle. Jistě není bez zajímavosti, že tuzemským energetickým společnostem se zdá návrh směrnice příliš přísný.

Skutečný potenciál ovlivnit prostředí, v němž se každodenně pohybujeme, mají směrnice o energetické účinnosti budov a návrhy v oblasti ekodesignu. Ekodesign již v minulosti prokázal svůj potenciál ovlivnit podobu průmyslových odvětví, a pokud by byly uskutečněny plány komise ohledně nároků na prodlužování životnosti či opravitelnosti výrobků, mohly by se setkat s kladným přijetím veřejnosti. Ovšem žádný z předložených návrhů nepředstavuje finanční nástroje, které by byly nové anebo přinášely do sektoru další finance, které by již předtím nebyly pro tento účel alokovány. Z velké části se navíc programy spoléhají na Investiční plán pro Evropu, jehož fungování bylo nedávno prodlouženo do roku 2020. Ale jak uvádějí auditoři Evropského účetního dvora, po roce fungování fondu je stále příliš brzo na to, aby bylo možné zhodnotit jeho dopady.

Podle: E15 a Euroskop.cz